Zde si můžete stáhnout tiskové zprávy z proběhlých tiskových konferencí. V případě zájmu o bližší informace kontaktujte infolinku v sekci Kontakty, která dotazy odbornějšího charakteru předá odpovědným osobám.
Podle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2003 patří nedostatečná konzumace ovoce a zeleniny mezi nejčastější rizikové faktory, které přispívají ke zvýšené úmrtnosti obyvatelstva. Ovoce a zelenina mají nízkou energetickou hodnotu a navíc obsahují vlákninu, vitaminy a minerální látky, které jsou pro organismus potřebné a v případě nedostatku mohou způsobit závažné zdravotní problémy.
Odhaduje se, že celosvětově má nízký příjem ovoce a zeleniny za následek asi 19 % případů rakoviny zažívacícho traktu, 31 % případů ischemické choroby srdeční a 11 % srdečních příhod. Naopak dostatečný přísun ovoce a zeleniny by mohl každoročně na světě zachránit 2,7 milionu životů, protože bylo dokázáno, že ovoce a zelenina jako součást každodenní stravy může působit zvláště jako prevence obezity, srdečně-cévních onemocnění a některých druhů rakoviny. Zejména z těchto důvodů je ovoce a zelenina aktuálním tématem WHO pro letošní rok.
Programy na podporu zvýšení konzumace ovoce a zeleniny a s tím související projekty prevence civilizačních nemocí - zejména kardiovaskulárních onemocnění - proto nyní probíhají v řadě zemí světa. Nedostatečné množství ovoce a zeleniny konzumuje podle odborníků i česká populace, a tak se toto téma letos stalo jednou z hlavních priorit Fóra zdravé výživy (FZV).
Konzumace různých druhů ovoce a zeleniny zajišťuje organismu dostatečný příjem většiny vitaminů, minerálních látek, vlákniny, rostlinných bílkovin a esenciálních látek. Zvýšený příjem ovoce a zeleniny zároveň pomáhá snížit spotřebu potravin s vysokých obsahem nasycených kyselin, cukru nebo soli. v rámci prevence doporučují odborníci z WHO sníst minimálně 400 g ovoce a zeleniny denně (bez brambor a dalších škrobovitých potravin), přičemž větší část tohoto množství by měla tvořit zelenina.
Zelenina je důležitým zdrojem minerálních látek a vitaminů, dále obsahuje vlákninu a biologicky aktivní látky, které mají příznivé účinky na naše zdraví. z vitaminů obsahuje zelenina především provitamin A, a to zejména mrkev, rajčata a špenát. Vitamin B1 je nejvíce obsažen v hrášku, cibuli, košťálové zelenině, rajčatech a špenátu; vitamin B2 se nachází ve špenátu, fazolových luscích, hrášku, květáku, salátu; vitamin B6 v salátu, hrášku, kapustě a rajčatech. Zelenina je také významým zdrojem vitaminu C (nejvíce je ho v paprice, kapustě, kedlubně, květáku, zelí, listové zelenině, zelených natích), vitaminu K (v listové zelenině) a kyseliny listové (nachází se ve špenátu, květáku, petrželi a tykvi).
Z minerálních látek obsahuje zelenina např. vápník (nejvíce je obsažen v petrželi, mrkvi, kapustě, zelí a špenátu), hořčík (v listové zelenině, petrželi, špenátu, kedlubně, hrášku, rajčatech), železo (v póru, špenátu, petrželi, celeru, kedlubně), síru (v silicích košťálové zeleniny, cibule, česneku, ředkve, ředkviček, křenu), měď (v zeleném hrášku, paprice, špenátu), zinek (pastiňák) a další látky.
Rovněž ovoce obsahuje řadu vitaminů a minerálních látek, vlákninu a další složky. z vitaminů je nejvýznamnější vitamin C (nejvíce ho obsahují šípky, rakytník, černý rybíz, angrešt, jeřabiny, jahody, červený rybíz, ostružiny), z minerálních látek draslík, hořčík, železo (broskve, fíky, jeřabiny, maliny, pomeranče, červený, černý rybíz), mangan (v červeném a bílém rybízu, borůvkách, ananasu a ořechách), měď (ořechy, kaštany, fíky, datle, banány), zinek (v ořechách, malinách, angreštu, jahodách, hroznech, ostružinách, černém i červeném rybízu), jód (v třešních, ostružinách, malinách, borůvkách, červeném rybízu). Některé druhy ovoce (např. jablka) mají vyšší obsah pektinových látek, což je rozpustná vláknina, které pomáhají vylučovat nadbytečný cholesterol a tím působí jako prevence aterosklerózy a srdečně cévních chorob. Určitou nevýhodou je vysoký obsah cukru v některých druzích ovoce (banány) nebo přítomnost organických kyselin či aromatických látek, které mohou vyvolávat alergické reakce (např. jahody).
Z výše uvedeného vyplývá, že ovoce a zelenina tvoří významnou složku naší stravy, která působí jako preventivní faktor mnoha civilizačních nemocí. Zeleninu i ovoce bychom proto měli v doporučeném množství konzumovat rovnoměrně po celý rok a kombinovat přitom různé druhy, které jsou v daném ročním období k dispozici. Ke správné výživě je přitom třeba vychovávat už od dětství. Výzkumy ukazují, že dobrý zdravotní stav v dětství je důležitým základem pro zdraví v dospělosti. Konzumace ovoce a zeleniny může ovlivňovat zdraví dětí několika způsoby:
Z těchto důvodů je potřeba soustavně budovat povědomí o dané problematice u široké veřejnosti, a to za pomoci a přispění médií, vládních úřadů, nevládních organizací, výzkumných institucí, škol, sdružení rodičů a přátel školy, restaurací, nemocnic, pěstitelů a dodavatelů ovoce a zeleniny apod.
V zahraničí již existují různé programy na podporu konzumace ovoce a zeleniny u školních dětí, které se konají většinou pod patronací místních vlád a mezinárodních organizací. Jejich cílem je zvýšit u dětí spotřebu ovoce a zeleniny a naučit je, aby jedly zdravěji. Takovéto programy existují například ve Velké Británii, Německu, Francii, Španělsku, Norsku, Dánsku, Irsku, Švédsku a v řadě dalších zemí. Obvykle spočívají v tom, že děti dostávají každý školní den od místních pěstitelů sezónní ovoce nebo zeleninu zdarma. Výsledky projektů ukázaly, že děti podobné aktivity přijímají pozitivně a že tímto způsobem získávají praktické a užitečné informace o zdravém stravování. Projektům jsou nakloněny také školy, které je považují za dobrý způsob vzdělávání dětí v oblasti zdravého životního stylu i za možnost, jak zkvalitnit stravu dětí a zlepšovat jejich zdraví. Ovlivněni jsou také rodiče, kteří pak více dbají na pravidelné zařazování ovoce a zeleniny do jídelníčku dětí.
S cílem zjistit, jak jsou na tom s konzumací ovoce a zeleniny české děti, uskutečnilo Fórum zdravé výživy letos v únoru dotazníkový průzkum ve vybraných základních školách České republiky. Do projektu se zapojilo celkem 543 dětí (193 chlapců a 233 dívek) ve věku 11 - 16 let. Některé otázky byly položeny také rodičům školáků, kterých se zapojilo 426.
Výsledky dotazníkové akce ukázaly, že na pravidelnou každodenní konzumaci ovoce a zeleniny u dětí dbá jen polovina rodičů. Větší přehled o množství zkonzumovaného ovoce a zeleniny mají rodiče pražských dětí (55 %), zatímco rodiče z ostatních měst se o to zajímají méně (kolem 35 %).
Ovoce jí denně 82 % dětí, z toho nejčastěji čerstvé (79 %). Nejoblíbenějším ovocem u dětí jsou jahody (57 %), následují jablka (38 %), broskve, banány a hrozny (kolem 25 %) - převládají tedy sladké druhy ovoce.
Zeleninu konzumuje denně zhruba 54 % dětí, jednou až dvakrát týdně 40 % dětí, opět nejčastěji v čerstvé podobě. Mezi oblíbené druhy zeleniny patří rajčata (50 %), dále pak paprika, okurka, mrkev (asi 40 %).
Dívky jedí ovoce a zeleninu o něco častěji než chlapci, například ovoce jí denně 84 % dívek a 73 % chlapců. Zeleninu denně konzumuje 60 % dívek a 48 % chlapců. Rozdíly existují také mezi jednotlivými městy - v Praze jí ovoce a zeleninu každý den více dětí než v ostatních městech.
Podle rodičů jedí děti nejčastěji ovoce a zeleninu k odpolední svačině (75 %), k dopolední přesnídávce (53 %), dále jako večeři (41 %) nebo druhou večeři (40 %). Rodiče uvedli, že nejčastěji konzumují děti zeleninu a ovoce doma (98 %), a to obvykle jako kusové.
Více než polovina dětí jí také saláty, přičemž přednost dávají salátům se zálivkou či dressingem. Nejoblíbenějšími druhy salátů u dětí jsou zeleninový míchaný, okurkový, následuje ovocný, mrkvový a rajčatový.
Při přípravě salátů pro děti používají rodiče k dochucení nejčastěji olivový olej, ocet a jogurt. Olivový olej se používá více v Praze než v jiných městech, mezi značkami dressingů je nejpoužívanější Hellmann´s.
Téměř 85 % rodičů neví, jaké je doporučené množství ovoce a zeleniny pro dítě na den. Přesnou odpověď na tuto otázku zná pouze 14 % rodičů, přičemž větší povědomí mají rodiče v Praze.
Z odpovědí rodičů i dětí také vyplynulo, že ve školních jídelnách se denně stravuje asi 74 % dětí. Nejčastěji chodí na obědy do školní jídelny pražské děti (82 %), zatímco ostatní děti se zde stravují méně (přibližně 70 % dětí). Jídelníček školní jídelny zná dobře 16 % rodičů, částečně 44 % rodičů a nezná jej 40 % rodičů.
Zeleninová jídla jí ve školní jídelně 68 % dětí, zbytek dětí si je nedává většinou z toho důvodu, že jim nechutnají. Nejčastěji si zeleninové jídlo vybírají pražské děti (80 %), zatímco v ostatních městech je to kolem 60 %. Ovoce si ve školní jídelně dává 80 % dětí.
Mezi nejoblíbenější jídla dětí ve školních jídelnách patří kuře, rizoto, špagety, pizza (tam, kde ji připravují) šopský salát, segedinský guláš a buchtičky s krémem. Nejmenší oblibě se těší játra, bramborová kaše, houbová jídla, čočka, dušená mrkev a špenát. Ve školních jídelnách by děti naopak rády jedly hranolky, smažený sýr, pizzu, hamburger a palačinky.
Ke svačině jedí děti většinou pečivo s pomazánkou, sýrem nebo máslem a jako "přílohu" ovoce. Časté je také pečivo s uzeninou nebo něco sladkého (koblihy, loupák, bábovka, sladká tyčinka).
Závěrem lze říci, že ovoce a zelenina je nezbytnou součástí našeho jídelníčku, neboť obsahuje složky prospěšné lidskému zdraví jako rozpustná vláknina, vitaminy a minerální látky. Výsledky dotazníkové průzkumu ukázaly, že dětská populace má v konzumaci ovoce a zeleniny stále jisté rezervy. Zatímco spotřebu ovoce je možné označit za uspokojivou, konzumaci zeleniny je třeba zvýšit. Vhodným způsobem je např. příprava zeleninových salátů pro děti, spolupráce kuchařů se školními jídelnami nebo působení na rodiče prostřednictvím médií.