Tiskové zprávy

Pravidelné poskytování jednoho teplého jídla denně je pro výživu školních dětí bezpochyby přínosem. Výzkumy ukázaly, že školní stravování příznivě ovlivňuje výživu dětí, neboť školáci, kteří se stravují ve školních jídelnách, mají vyšší denní příjem energie, rostlinných bílkovin, vápníku, vitaminu E a železa.

V současné době je školní stravování v ČR zajišťováno pro přibližně 1,35 milionu dětí. Na základních školách se stravuje asi 80 % všech žáků, na středních školách kolem 50 %. Oběd tvoří u žáků základních i středních škol zhruba 30 - 50 % doporučené denní dávky živin.

Při přípravě pokrmů může jídelna postupovat podle receptur pro školní stravování, které lze libovolně upravovat, nebo může používat receptury vlastní. v rámci Národního programu podpory zdraví byl v roce 1993 vydán Receptář zdravé výživy ve školním stravování, ve kterém jsou uvedeny postupy a ukázky receptur odpovídající současným požadavkům na zdravou výživu dětí.

Pokud jde o ovoce, zeleninu a luštěniny, je ve vyhlášce MŠMT o školním stravování uváděno jejich množství na "dolní hranici spotřeby, kterou je žádoucí zvýšit". Školní jídelny tedy mohou zeleninu a ovoce zařazovat do jídelníčku dle svého uvážení. Problémem je jednak všeobecná nechuť dětí konzumovat zeleninové pokrmy a jednak vyhláškou stanovené finanční normativy na nákup potravin, do jejichž rozmezí se musí jídelna vejít. Zákonní zástupci dětí a žáků se nicméně mohou s vedením školy dohodnout na zkvalitnění školního stravování, v takovém případě však finanční příspěvek hradí ze svých prostředků.

Aktuální finanční normativy na potraviny pro školní stravování

Školní obědy v průměru kryjí asi 30 % celkové denní dávky živin. z hlediska obsahu základních živin (bílkovin, tuků a sacharidů) je úroveň školního stravování v zásadě vyhovující. Hlavním nedostatkem ovšem bývá skladba jídel, v nichž na jedné straně často převažuje nadbytek živočišných tuků a cholesterolu a na straně druhé je zde nedostatečný příjem některých vitaminů a minerálů. Také z toho důvodu by bylo žádoucí zvýšit ve školních jídelnách dětem dávky ovoce a zeleniny.

Při hodnocení školního stravování si zároveň musíme uvědomit, že dosáhnout rovnoměrného 30 % naplnění základních živin není v rámci oběda možné, takže lze jen těžko zabezpečit denní dávku vápníku, vitaminu C a hrubé vlákniny. To by mělo být především úkolem domácího stravování.

Je tedy zřejmé, že jedním jídlem ve školní jídelně nemohou být dětem zabezpečeny všechny potřebné živiny v optimálním množství. Rozhodující vliv na stav výživy dětí proto bude mít vždy domácí stravování. Přesto pravidelné zabezpečení alespoň části hlavních živin školním stravováním může sehrát ve výživě dětí důležitou roli.

Neméně významný je i výchovný aspekt školních jídelen. Děti si například mohou zvyknout na pravidelnou konzumaci salátů, zeleniny a luštěnin. Výchovná role školního stravování je však značně omezena, neboť pokud je možnost výběru z  více pokrmů, dá si dítě zpravidla jen takové jídlo, na jaké je zvyklé z domu. Např. sladká jídla si většinou dávají děti, které je konzumují i doma a díky tomu mají sladkého často až příliš.

Důležitý je tedy vliv rodičů, kteří si musí uvědomit svoji odpovědnost a fakt, že oni jsou těmi, kdo mohou a musejí motivovat děti ke zdravé výživě. v zahraničí je již například obvyklé, že školní kuchyně připravují pro rodiče různé kurzy nebo přednášky o výživě. Nejen, že si tímto způsobem zvyšují prestiž, ale získávají v rodičích partnery pro své působení i potenciální investory. v České republice zatím takováto osvěta chybí, což se pak projevuje mimo jiné v nedostatečné informovanosti rodičů v otázkách výživy dítěte.