Tiskové zprávy

Když se řekne listový salát, většině z nás se vybaví typická zelená hlávka s křupavými lístky příjemné chuti – hlávkový salát. v posledních letech je však výběr listových salátů v našich obchodech mnohem širší. Často ale nad jejich koupí váháme, neboť si nejsme jisti, zda se nám tato investice po chuťové stránce vyplatí, a zůstáváme raději u osvědčené klasiky. Ochuzujeme se tak ovšem nejen o pestrost chutí, ale i barev a tvarů, které rovněž tvoří důležitou součást kulinářských zážitků.

• Salát Batavia má neutrální chuť hlávkového salátu, strukturou a vyšším vzrůstem se ale spíše podobá ledovému salátu.
• Čekanka patří do skupiny endivií a chutná hořce. Má močopudné účinky a  váže kyseliny.
• Listový salát dubáček je nejjemnějším zástupcem endivií a má ořechovou chuť. Jeho jméno je odvozeno od tvaru a barvy jeho listů.
• Ledový salát je na pohled velmi podobný hlávkovému zelí, protože jeho křupavé listy leží velmi pevně na sobě. Omýváme je tedy jen svrchu – dovnitř se hlína nedostane.
• Polníček má vysoký obsah železa a nejvyšší obsah vitaminu C ze všech tuzemských druhů salátů.
• Salát Friseé je kudrnatá obdoba endívie: oba jsou odrůdou čekanky, proto jsou lehce nahořklé.
• Hlávkový salát je u nás stále ještě nejoblíbenějším druhem salátu.
• Salát Lollo Rosso je rovněž příbuzným čekanky, chutná však příjemněji. Lollo Bianco je jeho zelenou variantou.
• Salát na česání netvoří hlávku. Trhá se odspodu po jednotlivých listech a mezitím od středu opět dorůstá.
• Salát Radicchio má trpce nahořklou chuť. Je to také odrůda čekanky.
• Salát Rucola má nakyslou chuť s příchutí ořechů a povzbuzuje k jídlu.
• Salát Rughetta je typický pro oblast jižní Itálie. Má podobné listy jako pampeliška a látky v něm obsažené podporují trávení a rozkládání tuků.

Jak zacházet s listovým salátem?

• Košťál a žebra listů odstraníme, neboť v nich se nejvíce koncentrují dusičnany
  a vitamínu C je v těchto částech nejméně.
• Celé listy salátu omyjeme v míse s vodou, teprve potom je natrháme. (Saláty nekrájíme, protože při styku se železem se ničí cenné vitamíny.)
• Listy necháme dobře okapat, aby voda z nich nezředila salátovou zálivku.
• Salát vždy připravujeme bezprostředně před jídlem, aby nezavadl.

Bylinky

K salátům neodmyslitelně patří také bylinky, které jsou důležité nejen pro svou chuť a vůni. Podporují totiž trávicí činnost a zlepšují stravitelnost syrové zeleniny – zejména kmín, anýz, semena fenyklu, výhonky kopru a máty. Bylinky obsahují také množství minerálních látek a vitamínů. Blahodárné účinky na lidský organismus mají i éterické oleje obsažené v bylinkách, které vytvářejí jejich aroma. Vhledem ke své silné kořenící schopnosti nám bylinky pomáhají snižovat množství soli, pepře a jiných kořenících přísad v pokrmech. Často podtrhnou vlastní chuť jídla, aniž by ji přehlušovaly. Nejchutnější jsou samozřejmě bylinky v čerstvém stavu, kdy je také obsah vitamínů v nich nejvyšší.

Tipy na použití bylinek v kuchyni:

• Bylinky nasekáme nebo nakrájíme pokud možno bezprostředně před použitím.
• Na pokrmy je dáváme teprve krátce před podáváním – tak uchováme jejich pěknou strukturu, aroma i obsah živin.
• Omyjeme vždy celé rostlinky, opatrně je otřeme utěrkou a teprve pak otrháváme lístečky. i tímto způsobem v nich uchováme výživné látky.
• Bylinky krájíme nejlépe nožem ve tvaru kolébky. Když je mixujeme, jsou pak bylinky nevzhledné a s kousky vláken.
• Mražené bylinky přidáváme v nerozmraženém stavu, tak ztrácejí nejméně živin
  a aromatických látek.
• Bylinky marinované v oleji jsou nejvhodnější do tepelně upravených pokrmů, tak jsou velmi aromatické a své aroma si zachovají.

Bylinky lze využít také na výrobu ochucených octů či olejů. Na přípravu aromatického octa se používá kvašený vinný ocet, z bylinek můžeme sáhnout po rozmarýnu, šalvěji, bazalce, koriandru, pažitce nebo česneku. Ocet zahřejeme, necháme vychladit na pokojovou teplotu a poté do něj vložíme libovolné bylinky. Zakryté necháme uležet 10 – 14 dní. Pak ocet přecedíme (ale nemusíme) a uchováváme v chladu.

Pokud si chceme připravit ochucený olej, nejlepší je použít olivový olej. v  1 litru oleje necháme 2 týdny máčet čisté, suché snítky bylinek. Potom přecedíme. u čerstvých bylinek, kopru a estragonu, použijeme 1 svazku, bylinek se silnějším aromatem, např. tymiánu nebo rozmarýnu, stačí 3-4 snítky.

Bylinkové octy a oleje používáme k dochucení hotových jídel, nikoliv při jejich vaření. Vhodné jsou zvláště na úpravu chuti salátů, těstovin nebo ryb.

Salátový horoskop

Existuje údajně jistá souvislost mezi způsobem konzumace salátů a znamením horoskopu. Vypozorovala to alespoň mezinárodní Asociace dressingů a omáček na základě výsledků jednoho průzkumu. Ostatně, posuďte sami:

Vodnáři se prý nejvíce ze všech znamení snaží jíst vyváženou stravu. Saláty si nejraději dochucují farmářským dressingem, který je jejich favoritem. Salát si vždy důkladně promíchají, aby dressing obalil každý kousek zeleniny či masa v jejich salátové míse.

Lidé narození ve znamení Ryb jsou individualisté a rádi provozují extrémní sporty jako např. horozelectví. Pokud jde o výběr salátových dressingů, drží se však při zemi a sahají po osvědčených chutích – u Ryb jednoznačně vede italský dressing.

Berani jsou velice uvědomělí, pokud jde o jejich zdraví. Nejvíce jim k dochucení salátů vyhovuje omáčka vinaigrette, která se připravuje z oleje, octa, bylinek a koření a má jen nízký počet kalorií. Berani navíc jedí saláty častěji než jakékoliv jiné znamení – a to v průměru čtyřikrát týdně, zatímco ostatní jen třikrát týdně. Na druhou stranu ve srovnání s druhými mají doma obvykle pouze dva druhy salátových dressingů, zatímco ostatní znamení mají v lednici tři až čtyři různé příchutě.

Býci používají nejčastěji farmářský dressing, který v žebříčku chutí u nich stojí na prvním místě.

Blíženci jsou velice mnohostranní, což se projevuje také v kuchyni. Nemají jen jednu oblíbenou chuť, ale obvykle mají po ruce vícero dressingů s různými příchutěmi, z nichž si vybírají podle momentální nálady a chuti.

Osoby narozené ve znamení Raka budou mít pravděpodobně v  oblibě dressing z plísňového sýra. Tito lidé zbožňují namáčení jídla do omáčky nebo dipu. Často si proto objednávají dressing i salát zvlášť a konzumují je tak, že kousky zeleniny namáčejí do dressingu. Raci obvykle jedí vše, na co mají chuť, a nedělají si těžkou hlavu s vyvážeností stravy.

Lvi jsou často fyzicky aktivní a rádi objevují nové věci. Jejich chuťové buňky zbožňují stejnou měrou italský, francouzský i sýrový dressing. Podobně jako Vodnáři si také oni svůj salát s dressingem důkladně promíchají.
Panny se zajímají o zdravou výživu, vyváženou stravu a saláty jedí třikrát týdně. Jejich oblíbencem je farmářský dressing, těsně následovaný italským dressingem. Patří mezi tzv. „pokrývače“, což znamená, že dressing nalijí jen navrch salátu a pak jej konzumují směrem odshora dolů.

Váhy mají nejraději italský dressing, který si do salátu pořádně vmíchají. Váhy jen nerady riskují a také v jídle pro jistotu opatrně kombinují zdravé pokrmy, stejně jako labužnické pochoutky.

Pro Štíra je nejvíce charakteristické to, že si jídlo s oblibou namáčí do omáček nebo dipů. Na prvním místě je u něj farmářský dressing, na druhém italský.

Lidé narození ve znamení Střelce milují francouzský dressing. Protože zároveň patří do kategorie „pokrývačů“, také oni si salát vychutnávají s dressingem navrchu.

Kozorozi touží po různorodosti a změně. Rádi zkoušejí nové věci, proto mají doma většinou několik příchutí salátových dressingů. Podívejte se schválně svému známému Kozorohovi do spíže a uvidíte, že tam má pokaždé nejméně 4 různé druhy dressingů.

Proč se tak jmenují?

Salát Coleslaw: Holandský název pro zelí je „kool“, což vedlo ke vzniku anglického pojmenování pro zelný salát.

Salát Caesar: Název připomíná známého restauratéra Césara Cardiniho, který tento salát vymyslel v roce 1924 v Mexiku. Původní Cardiniho recept zahrnoval římský salát, česnek, krutony, parmezán, vařená vejce, olivový olej a worcesterskou omáčku. Říká se, že Cardini měl silné výhrady proti zahrnutí ančoviček do jeho receptu, protože podle něj je worcesterská omáčka to jediné, co by mělo pokrmu dodávat rybí příchuť.

Salát Cobb: „Vynález“ dalšího restauratéra, Boba Cobba, který v roce 1926 přišel na způsob, jak ve svém losangeleském podniku zužitkovat přebytky. Původní recept na Cobbův salát zahrnoval avokádo, řapíkatý celer, rajčata, pažitku, řeřichu potoční, uvařená vejce, kuřecí maso, šunku a rokfór.

Ruský dressing: Své jméno získal proto, že první verze této majonézy ochucené pažitkou, sladkou paprikou, kečupem a kořením zahrnovala tehdy také výhradně ruskou surovinu – kaviár.

Dressing Tisíc ostrovů: Obsahuje zelené olivy, papriky, nakládanou zeleninu, cibuli, uvařená vejce a další najemno nasekané (nebo rozemleté) přísady. Tento dressing údajně připomíná tisíc ostrovů na řece Svatého Vavřince v Americe.